Za těmito změnami může Energetický regulační úřad, který má pod patronátem regulovanou část ceny elektřiny. Tento příspěvek tvoří něco přes 13% z celkové platby za elektřinu.
Proč došlo ke snížení?
Ke snížení došlo nárůstem ceny silové elektřiny. Výrobce elektřiny je tak schopen prodat elektřinu za vyšší cenu a díky tomu je možné přenést náklady spojené s podporou pouze do tržních podmínek a nezatěžovat tak tím tolik své spotřebitele i státní rozpočet. Vyšší tržní výnosy jsou tak spojeny s nižšími bonusy za zelenou energii.
Jakže?
Do zelených bonusů se ceny silové elektřiny promítnou snížením o necelých 400 korun za megawatthodinu, a to v závislosti na druhu zdroje. U výroben které tzv. spoluspalují, byly bonusy sníženy v podobě emisních povolenek, díky čemuž se snížil rozdíl mezi obnovitelným a fosilním palivem. Úspory pro spotřebitele i stát mohly být mnohem vyšší, ale brání v tom zákonná 2% indexace výkupní ceny, která tvoří základ pro stanovení zelených bonusů.
V roce 2019
I tak v roce 2019 oproti roku 2018 poklesnou zelené bonusy pro fotovoltaické elektrárny o 8-15%. Pro solární elektrárny se bonus sníží o 2-3%.
Neradujme se, část bonusů totiž zaplatí nakonec spotřebitelé
V roce 2019 na podporu elektřiny a tepla půjde z veřejných peněz 26,2 miliardy korun. Většina prostředků, čili 25 miliard korun půjde ze státního rozpočtu, zbytek pak z nespotřebovaných výdajů minulých let ministerstva průmyslu a obchodu. To, co však nepokryje stát, zaplatí spotřebitelé.
